Input:

5 Soudní vymáhání pohledávek za členem SV

28.5.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5 Soudní vymáhání pohledávek za členem SV

Dostane-li se člen SV do prodlení s platbou (ať již jde o povinnost k platbě příspěvku na správu domu a pozemku, nebo platbě záloh na služby) a žádné smírné způsoby řešení této situace nevedou k cíli (např. z jednání dlužníka je zřejmé, že dluh není ochoten uhradit), mělo by SV přistoupit bez dalšího zbytečného prodlení k vymáhání dluhu. Vnitřním předpisem SV lze přitom např. upravit minimální vymáhanou částku a podobně, právně vzato je však přípustné vymáhat jakkoliv nízkou částku.

Před zahájením soudního řízení je nutné zaslat dlužníkovi předžalobní výzvu, a to nejméně sedm dní před podáním žaloby. Výzva musí být dlužníkovi prokazatelně zaslána na adresu pro doručování nebo na poslední známou adresu, je proto vhodné ji zaslat doporučeně s dodejkou. Pokud by věřitel tuto povinnost nesplnil, nemůže po dlužníkovi v případě úspěchu ve sporu požadovat náhradu nákladů řízení, zejména náklady právního zastoupení.

Pokud jde o peněžité pohledávky, řeší se především v takzvaném rozkazním řízení. Věc tedy soud vyřizuje v takzvaném zkráceném rozkazním řízení, kdy vydává platební rozkaz. Pokud není věc projednávána rozkazním řízením, nebo v případě, kdy proti platebnímu rozkazu je podán odpor, případně se nepodaří platební rozkaz doručit, soud platební rozkaz zruší a věc je přeřazena do meritorního projednávání (projednávání ve věci samé za účasti stran). V případě, že věc je projednávána ve směnečném nebo šekovém řízení, je soudy namísto standardního platebního rozkazu vydáván směnečný nebo šekový platební rozkaz.

a) Předběžné opatření

Je realitou, že soudní řízení obvykle trvají od jejich zahájení do pravomocného skončení několik let. Po tuto dobu (zejména pokud je dluh vyšší) hrozí, že dlužník například převede svůj majetek (například jednotku v domě) na třetí osobu. Pokud současně lze mít za to, že dlužník po prodeji nebude mít žádný zjistitelný majetek, lze takovému převodu jednotky či jiného majetku bránit např. předběžným opatřením, které převod jednotky zakáže. Tím bude po celou dobu soudního řízení zajištěno, že po jeho skončení bude z čeho přiznaný nárok uspokojit. je však třeba pamatovat na to, že bude třeba při podání návrhu na předběžné opatření složit tzv. jistotu ve výši 10 000 Kč (která je žalobci při jeho úspěchu ve věci většinou vrácena).

b) Zkrácené řízení

Platební rozkaz

Rozkazní řízení je zjednodušené řízení, které je možné ukončit bez nařízení jednání ve věci a bez složitějšího dokazování, tedy rychle a efektivně. Toto řízení je obvykle ukončeno vydáním platebního rozkazu soudem.

Soudní řízení ukončené platebním rozkazem se zahajuje stejně jako řízení ve věci návrhem adresovaným soudu, ve kterém žalobce (SV) žádá, aby bylo žalovanému (dlužník) uloženo zaplatit dluh. Již v závěru tohoto návrhu je možné soudu navrhnout, aby návrhu ve věci samé vyhověl nikoliv rozsudkem, ale platebním rozkazem.

Soud poté, kdy je mu návrh doručen, zkoumá pouze, zda žalovaný nárok na první pohled existuje, resp. zda jeho existence vyplývá z doložených důkazních návrhů. Pokud dospěje k závěru, že nárok existuje, ve věci nenařizuje jednání, ani obvykle nezasílá žalovanému žalobu k vyjádření a nárok ve věci samé žalobci přizná formou tzv. platebního rozkazu. Jím žalovanému uloží zaplatit žalobci žalovanou částku a nahradit mu náklady řízení.

Následně je nezbytné platební rozkaz doručit dlužníkovi, tzv. náhradní doručení, kdy je písemnost na stanovenou dobu uložena na poště a po jejím uplynutí se považuje za doručenou, je zde vyloučena - platební rozkaz je nutné doručit do vlastních rukou dlužníka. Ten má po doručení platebního rozkazu dvě možnosti - buď neudělá nic a platební rozkaz uplynutím patnácti dnů od jeho doručení nabude účinků pravomocného rozsudku (nelze se proti němu odvolat a je vykonatelný), nebo podá proti platebnímu rozkazu tzv. odpor, tedy zašle soudu sdělení, že proti platebnímu rozkazu podává odpor. Aniž by bylo nutné odpor odůvodňovat, jeho podáním platební rozkaz zaniká, soud nařídí jednání ve věci samé a bude pokračovat ve standardním řízení.

Je tak možné shrnout, že platební rozkaz má značný význam u tzv. nesporných pohledávek, kdy žalovaný existenci pohledávky ani její výši nepopírá. V těchto případech často žalovaný proti platebnímu rozkazu nepodá odpor, platební rozkaz nabývá účinků pravomocného rozhodnutí a představuje tak rychlý a efektivní prostředek pro ukončení sporu a získání titulu pro exekuci. Na druhou stranu ve sporných případech (či jen pro získání času) dlužník odpor obvykle podá a platební rozkaz nemá pro skončení věci žádný význam.

Elektronický platební rozkaz

Pro úplnost je třeba uvést, že lze soudu navrhnout i vydání tzv. elektronického platebního rozkazu. Vyjma formy podání návrhu na vydání tohoto rozkazu (návrh je podáván elektronicky) a některých dalších otázek, zejména úspory v podobě nižšího soudního poplatku, je elektronický platební rozkaz obdobný „standardnímu” a platí pro něj výše uvedené (včetně nutnosti doručit jej do vlastních rukou).

c) Průběh soudního řízení

Náležitosti žaloby

Základní náležitostí návrhu je uvedení soudu, ke kterému návrh směřuje. Soud by měl být označen v prvé řadě názvem. Pokud dojde k tomu, že je uvedena nesprávná adresa (například se soud přestěhoval) nebo adresa není uvedena vůbec, neznamená to, že by takovýto návrh byl nezpůsobilý. Pošta takovýto návrh bezesporu doručí.

Pokud je to možné, je třeba doporučit podání přímo do podatelny soudu. Jednak bude mít žalobce jistotu, že návrh soudu dojde a dále bude vědět, komu bude tato věc přidělena. Přidělení pozná podle čísla senátu nebo čísla soudce, které se předřazuje před zkratku. Za zkratkou pak jde pořadové číslo spisu v jednotlivém roce lomené rokem, kdy věc byla zahájena.

Lhůty

Podání návrhu do podatelny soudu však není pouze věcí jistoty, zda návrh soudu došel. V této souvislosti musíme rozlišovat mezi lhůtami procesními a hmotněprávními.

Pro vysvětlení podstaty uvedených lhůt je třeba vědět, že hmotněprávní lhůta se týká právě podání žaloby, která se opírá o nárok na základě takzvaného hmotného práva. Hmotné právo, úprava právních vztahů, které zakládají uplatněný nárok, znamená, že základním předpisem práva hmotného v oblasti vymáhání pohledávek je občanský zákoník. Naproti tomu procesní lhůty jsou uvedeny v předpisech procesních. Pro naši potřebu je tímto předpisem především občanský soudní řád. Procesní lhůty se týkají podání účastníků poté, co byla podána žaloba. To znamená, že půjde o jakékoli odpovědi na výzvu soudu, podání odvolání a dalších opravných prostředků atd.

Hmotněprávní lhůta tedy znamená, že poslední den lhůty (většinou promlčecí) musí být návrh doručen soudu. Proti tomu u procesní lhůty stačí, že poslední den lhůty byl návrh předán k poštovní přepravě.

Žalobce

Žalobce by se měl označit tak, jak označen být má. Podnikatelé – fyzické osoby by se měly vždy označovat svým jménem a příjmením, a nikoli jen nějakou uměle vytvořenou zkratkou. Dále by se měly identifikovat identifikačním číslem, popřípadě například datem narození. Je zapotřebí uvést i bydliště či sídlo odpovídající reálnému stavu. To je proto, aby soud mohl řádně a včas doručovat.

I když žalobcem bude SV, jménem SV v řízení vystupuje jeho statutární orgán, tedy nejčastěji výbor. Procesní úkony (podání žaloby, účast na jednání a podobně) je tak výbor oprávněn činit samostatně, a to i tehdy, jde-li o úkony písemné. Kromě toho může SV (výbor) samozřejmě pověřit svým zastoupením i jinou osobu, typicky advokáta.

Žalovaný

Dále je