Input:

8.3 Účetní a daňový pohled na problematiku pohledávek za členem SV

28.5.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.3 Účetní a daňový pohled na problematiku pohledávek za členem SV

Ing. Lenka Haráková

Pohledávka a její odpis

Jednou z povinností, kterou vlastníkovi jednotky ukládá občanský zákoník, je přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku, a to poměrně, zpravidla podle velikosti jeho spoluvlastnického podílu na společných částech, a dále hradit náklady na plnění spojená s užíváním jednotky (dále jen „služby”). Oba typy úhrad mají zpravidla formu zálohové platby, ačkoliv úhradu nákladů na správu domu a pozemku formou zálohové platby občanský zákoník přímo nevyžaduje (na rozdíl od dříve platného zákona o vlastnictví bytů). Charakter činnosti SV z praktických důvodů vyžaduje účtování o předpisu těchto záloh (standardně se u zálohové platby neúčtuje předpis, ale až její přijetí):

  Má dáti   Dal  
Předpis zálohy na správu domu a pozemku (provozní záloha)   31X   32X  
Předpis zálohy na správu domu a pozemku (dlouhodobá záloha)   31X   95X  
Předpis zálohy na služby   31X   32X  
Pohledávky SVJ za vlastníky jednotek jsou evidovány v účtové skupině 31 (zpravidla na účtu 311).  

Jako každá účetní jednotka má i SV podle zákona o účetnictví povinnost provádět inventarizaci majetku a závazků, jejíž součástí je i dokladová inventura pohledávek. Výsledkem inventury by měl být i případný návrh na odpis pohledávky. Důvodem k odpisu pohledávky může být skutečnost, že vzhledem k její hodnotě by náklady na její vymáhání byly neúměrné, nebo fakt, že je pohledávka promlčená, případně nevymahatelná z jiných důvodů (odepsanou pohledávku by mělo SV nadále evidovat na podrozvahových účtech).

Příklad

Dotaz: Majitelka bytu vyhlásila osobní bankrot. Dlužná částka nebude celá uhrazena. Jak tuto částku SV odepíše?

Odpověď: Pokud je již jednoznačně prokázáno, že pohledávka za vlastníkem (nebo její část) nebude uhrazena, pak je nutno pohledávku (nebo její neuhrazenou část) odepsat do nákladů (účtová skupina 54 - Ostatní náklady).

Při stanovení základu daně z příjmů právnických osob si SV musí odpovědět na otázku, zda je odpis pohledávky daňově uznatelným nákladem. Podmínky pro daňovou účinnost odpisu pohledávky stanoví zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP) v § 24 odst. 2 písm. y), o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Odpis pohledávky SV za vlastníkem jednotky podmínky v těchto zákonech uvedené nesplňuje, protože jde o pohledávku vzniklou z titulu zálohy, resp. o pohledávku, z jejíž titulu nevznikl v SV zdaňovaný výnos: příspěvky vlastníků na správu domu a pozemku i úhrady za služby jsou výnosem vyloučeným z předmětu daně podle § 18 odst. 2 písm. f) ZDP bod 2 a 3.

V této souvislosti se nabízí otázka, zda se jedná o náklad na správu domu a pozemku, na níž není jednoznačná odpověď. Na náklady na správu domu a pozemku jsou povinni přispívat vlastníci jednotek, takže i náklad vzniklý v důsledku odpisu pohledávky by SV uhradilo z příspěvků vlastníků. Ve výnosech by pak byla zaúčtována úhrada z příslušného zdroje (např. Má dáti - účtová skupina 95, Dal - účtová skupina 64).

Jestliže by však odpis pohledávky za dlužníkem za náklad na správu domu nebylo možné považovat, vlastníci jednotek by nebyli povinni k jeho přímé úhradě formou příspěvku na správu domu, a pokud by SV nemělo jiné výnosy na pokrytí tohoto nákladu (např. bankovní úroky nebo přijaté sankce), vznikla by mu účetní ztráta. Ztráta by se následně vypořádala v souladu se stanovami SV a rozhodnutím shromáždění vlastníků (např. z nerozděleného zisku minulých let, z fondu ze zisku, pokud jej SV tvoří, nebo úhradou od členů).

Úrok z prodlení a poplatek z prodlení

Jestliže byl vlastník jednotky v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, který vznikl před 1. 1. 2014 (neuhradil příspěvek na správu domu ani služby), mělo SV jako věřitel právo požadovat úroky z prodlení stanovené podle zvláštního předpisu, kterým do konce r. 2013 bylo nařízení vlády č. 142/1994 Sb.: výše úroku z prodlení odpovídala ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předcházelo kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8