Input:

8.1 Uveřejňování dlužníků

30.5.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.1 Uveřejňování dlužníků

Mgr. Adriana Kvítková

Jednou z častých otázek, která se objevují v každodenní praxi fungování SV, je oprávněnost uveřejňování jmen dlužníků, a to jak na nástěnkách ve společných prostorách domu, na internetu či jejich uvedením v rámci schůze shromáždění vlastníků jednotek.

Nejprve je nutné si uvědomit, že jakékoliv nakládání se jménem a příjmením konkrétní fyzické osoby či s jinými jejími údaji, na jejichž základě lze tuto osobu identifikovat, podléhá přísné regulaci na základě zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon o ochraně osobních údajů přísně omezuje jakékoli nakládání se jménem a příjmením konkrétní fyzické osoby či s jinými jejími údaji, na jejichž základě lze tuto osobu identifikovat. Dohled nad dodržováním zákonem stanovených povinností při zpracování osobních údajů vykonává Úřad pro ochranu osobních údajů.

Pokud by SV na zveřejnění jmen dlužníků a údajů o dluhu trvalo, musí být splněny podmínky stanovené zákonem o ochraně osobních údajů, tedy aby tito dlužníci se zveřejněním svého jména v uvedeném seznamu souhlasili, a dále se SV musí zaregistrovat u Úřadu pro ochranu osobních údajů jako správce osobních údajů uvedených dlužníků. Bez souhlasu dlužníků a registrace u Úřadu pro ochranu osobních údajů zákon o ochraně osobních údajů zveřejnění údajů o dlužnících nepřipouští. Pokud by SV uvedené zákonné omezení nerespektovalo, hrozí SV ze strany Úřadu pro ochranu osobních údajů značná finanční sankce. Lze tedy doporučit v případě zveřejňování zápisů ze schůzí výboru tyto údaje anonymizovat.

K uvedené tématice se navíc Úřad pro ochranu osobních údajů opakovaně vyjádřil a konstatoval, že zveřejňování osobních údajů v souvislosti se vznikem pohledávek (bez předchozího souhlasu subjektu údajů, který musí splňovat veškeré požadavky zákona o ochraně osobních údajů) považuje za nepřípustné zasahování do soukromí osob, neboť zpřístupněním takového údaje, který byl získán na základě soukromoprávního vztahu, může dojít k poškození dobrého jména takové osoby v mnoha dalších vztazích, a to jak soukromoprávních, tak i veřejnoprávních. Úřad pro ochranu osobních údajů proto považuje zveřejňování osobních údajů v souvislosti se vznikem dluhů za nátlakové jednání, kterým jsou obvykle porušována i další ustanovení čl. 10 Listiny základních